Jenom IQ k úspěchu nestačí
Mnohdy jsou důležitější soft-skills neboli měkké dovednosti a EQ neboli sociální inteligence. Ve FasTracKids se intenzivně zaměřujeme na IQ i EQ a rozvíjíme dovednosti nezbytné pro 21. století. Určitě znáte někoho, kdo ve škole nevynikal, mezi premianty nepatřil, avšak dnes je sám sobě pánem a vede firmu. Naproti tomu spolužák, který vyšel se samými jedničkami … Čtěte dále
Mnohdy jsou důležitější soft-skills neboli měkké dovednosti a EQ neboli sociální inteligence. Ve FasTracKids se intenzivně zaměřujeme na IQ i EQ a rozvíjíme dovednosti nezbytné pro 21. století.
Určitě znáte někoho, kdo ve škole nevynikal, mezi premianty nepatřil, avšak dnes je sám sobě pánem a vede firmu. Naproti tomu spolužák, který vyšel se samými jedničkami se zařadil do šedého průměru. Dokonalé vysvědčení ještě neznamená vstupenku do báječného života plného slávy a bohatství. Kde je rozdíl?
Ten rozdíl se nazývá „sociální inteligence.” Laicky řečeno, něco jako „umění jednat s lidmi.” Ještě před lety byla tato schopnost odsouvána do pozadí oproti významu „klasické inteligence” měřené klasickými IQ testy. Sociální inteligence je totiž méně uchopitelná, nedá se jednoduše změřit. Lidé jsou proměnliví, ovlivňuje je nejen jejich temperament, výchova, vzdělání, ale i maličkosti všedního dne. NOIST – National Institute on Out-of-School Time působící při jedné z předních amerických univerzit Wellesley College změřil dopady FasTracKids vzdělávání.
Knížka ekonoma Roberta T. Kiyosakiho Proč jedničkáři pracují pro trojkaře a dvojkaři pro státní správu už v názvu prozrazuje, že samé jedničky k úspěchu nestačí. Průzkum, který proběhl v roce 2009 mezi absolventy Masarykovy univerzity v Brně, to potvrzuje. Podle něho mají studijní výsledky na profesní uplatnění menší vliv, než si myslíme.
Premianti si zřejmě ne vždy dovedou říct o dobré peníze a firmy mnohdy upřednostní toho, kdo si studium dovedl efektivně zorganizovat – sice jen tak tak prolezl, ale stihl přitom sportovat, chodit na brigády nebo do hospod. Pečlivý a svědomitý uchazeč, který měl na vysoké potřebu se naučit všechno na plný počet bodů, toho nestihl zdaleka tolik.
V Česku ale bohužel nejsme zařízeni na bůhvíjaké rozvíjení talentů, alespoň ne na většině základních škol. Aby dítě mohlo jednou efektivně rozvíjet nadání, „prolízat“ či excelovat na vysoké a stávat se tak více či méně atraktivní pro firmy, musí se na vysokou nejprve dostat. Předtím ještě na gymnázium. A na gympl se nedostanete bez jedniček. Největší význam má nicméně rozvoj již předškolních dětí, jak ukazují četné studie.
O úspěchu často rozhoduje sociální a emoční inteligence
Takže zpátky na zem – dobré známky na základce cestu k úspěchu sice nezaručí, ale většina rodičů intuitivně cítí, že ji pravděpodobně ani nezkomplikují.
Málokdo svým dětem řekne: „Hlavně abys z toho diktátu nedostal jedničku.“ Jedničky jsou fajn. Ale nestačí. Je potřeba máknout i na jiných věcech. Kterých?
Podle Lenky Černé záleží hodně na sociální a emoční inteligenci, protože „mezilidské vztahy kolikrát rozhodují o vyšším postavení nebo úspěšném podnikání,“ radí Černá. „Už ve škole se dítě může naučit, jak jednat ve skupině, jak se prezentovat u tabule, v rámci školních projektů formulovat své myšlenky před ostatními. Právě to jsou zkušenosti k nezaplacení a dítě je může v budoucnu využít,“ tvrdí koučka. Na tyto dovednosti se zaměřuje náš hlavní program pro děti 3-8 let. Prezentace od nás rodiče dostávají do soukromých YouTube schránek.
Vliv má pochopitelně i to, jestli rodiče od malička vedou svoje děti k finanční gramotnosti (součástí našich programů jsou i předměty jako ekonomika) nebo jestli v nich podporují pocit jedinečnosti a sebevědomí. To chybí paradoxně často právě jedničkářům. Trpí zbytečně vnitřní kritikou a i drobnou chybu považují za obří selhání. A jak známo, v životě – tedy mimo skleníkové prostředí školy – uspěje ten, kdo se z chyb nesesype, ale poučí. U všech dětí FasTracKids podporuje zdravé sebevědomí individuálně.
Sociálně inteligentní jedinci se vyznačují tím, že dokážou zachytit sebemenší záchvěvy emocí druhého člověka a podle toho na něj reagovat. Díky tomu dokážou vyjít prakticky s každým, efektivně komunikují a mají pověst skvělých společníků. Také umí řešit konflikty, jsou výbornými vyjednavači a dokážou na jakoukoli situaci nahlédnout z více úhlů pohledu. Zároveň vždy vědí, co chtějí. Mají na zřeteli svou osobnost a své pocity. Nedají se lehce ovlivnit, na druhou stranu však dokážou skvěle ovlivňovat druhé. I proto jsou ve společnosti úspěšní. Zvláště pro podnikavé duchy je sociální inteligence velice mocným nástrojem. Kdykoli chceme něco vybudovat, kdykoli přijdeme s něčím novým, je třeba o tom druhé lidi přesvědčit. A sociálně zdatní lidé umí přesvědčovat výborně. Vědí totiž, že každý člověk je originál a každého platí něco jiného. S introvertem budou jednat jinak než s extrovertem, faktograficky zaměřenému člověku podají svůj plán racionálně, kdežto rozevlátého bohéma přesvědčí spíše emocionalitou… Možností je tolik, kolik je na světě lidí. Poradí si však i s řízením skupin, často se dostávají do vysokého managementu. To vše díky tomu, že oplývají sociální inteligencí. Je nám však tato schopnost vlita do vínku? Nebo se ji můžeme naučit?
Sociální inteligenci lze pěstovat a trénovat, ale může i zakrnět. Dlouhou dobu se tato schopnost vyčleňovala na okraj a nepřikládal se jí velký význam. Prostě „někdo to s lidmi uměl a někdo ne.” Dnes už víme, že sociálně inteligentní lidé mají lepší předpoklady pro úspěšný a naplněný život. Díky brilantnímu pozorovacímu talentu, znalosti lidí a rozvětvené síti kontaktů mají lepší podmínky pro odpovídající pracovní uplatnění. Díky empatii a komunikačním schopnostem si snáze naleznou vhodného partnera. Dokážou prohlédnout manipulaci. Zkrátka a dobře – ve společenském styku si vedou výborně.
Zdroj: http://ona.idnes.cz/vysvedceni-a-uspech-04u-/deti.aspx?c=A170531_110234_deti_pet
Zdroj: http://andreanovotna1.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=501879
Comments are closed.